Vzácní hosté, milí přátelé,

na počátku jsem řekl, že je to slavnost. Slavnost svobody a slavnost naděje. Je to slavnost posvěcení zvonů. Za války byly odstraněny zvony pražských kostelů a byly přetaveny ve zbraně. Dnes se vrací zvon do té prázdné věže. Zvon se stejným jménem – zvon Salvátor. A většina z vás zná jeho příběh. Tento zvon byl částečně vyroben ze zbraní. Zbraní ruské agrese proti Ukrajině. A to, co mělo být nástrojem vraždění, má být nástrojem hudby. A symbolickým nástrojem, zvon vždy svolává lid k modlitbě. Na tomto místě, v srdci Prahy, bude jistě dodaleka slyšet jeho hlas. Bude nám připomínat touhu po míru.

To je vyjádřeno tím textem proroka Izajáše a velká naděje, že jednou zbraně budou překovány v radlice, nástroje války a nenávisti v to, co obdělává pole. A zde ten pozůstatek zbraní bude tedy součástí nástroje, který svolává k modlitbě a který má dodaleka tlumočit tu velikou naději – že na Ukrajině, ale i na všech ostatních místech, kde probíhají války, kde v tuto chvíli vítězí násilí, se usídlí spravedlivý mír. Mnohokrát jsme i v tomto společenství se za spravedlivý mír na Ukrajině modlili. Zde probíhaly sbírky na pomoc Ukrajině a zavěsili jsme také ukrajinskou vlajku na čelo našeho kostela. Mnohokrát nás naděje, že bude zastavena putinová agrese, neopustila. Tento chrám a naše společenství univerzitní akademické farnosti vždy stojí jednoznačně na straně napadené Ukrajiny.

Uvědomujeme si, jak je dar míru, dar svobody, velmi křehkým darem. Před několika dny jsme si připomínali výročí těch velkých událostí v listopadu 1989, kdy nám byla navrácena svoboda. Byla navrácena jako vzácný dar, z velké části neočekávaně, s velikou rychlostí, pokojným způsobem, bez násilí, bez krveprolití. Byla to skutečně mírná revoluce, která byla spíše jakousi slavností svobody, okamžikem radosti, nikoliv hněvu a násilí. Události v listopadu 1989 probíhaly v kratičké návaznosti na jednu událost, která měla tenkrát symbolický smysl – svatořečení Anežky České. Byla to událost, která oslovila nejenom věřící, ale celou společnost. Možná to, že to bylo v takové návaznosti na tu slavnostní událost svatořečení, dalo těm dnům listopadu určitý pokojný a slavnostní charakter. Mnozí mluvili tenkrát o revoluci svaté Anežky a o starém proroctví, že až bude Anežka svatořečena, nastanou dobré časy v naší zemi.

Dnes, s odstupem několika desetiletí, víme, jak je dar svobody křehký, jak je vzácný a jak je také zranitelný. I dnes vidíme, jak ve světě, blízko i v dálce, opět hrozí pád svobody. Vidíme, že i ve středu demokracií mohou procházet populistické vlády, které ohrožují kulturu demokracie. Ano, máme starost i o osud demokracie v naší zemi. Do této doby bude znít tento zvon. Bude znít jako výzva k tomu, abychom si svobody vážili. Abychom dále usilovali o svobodu a spravedlnost na Ukrajině. Abychom usilovali a prosili o vítězství svobody a demokracie na celém světě.

Kéž je tedy hlas tohoto zvonu hlasem naděje, hlasem svobody, hlasem demokracie, hlasem, který probouzí svědomí a srdce i mysl lidí. Amen.