Moji milí, slavnost vzkříšení je sice vrcholem, ale není závěrem Velikonočního liturgického okruhu. Ten začíná popeleční středou a končí slavností seslání Ducha Svatého. Velikonoce ve vzkříšení jsou počátkem padesátidenní Velikonoční doby. Byla to doba, kdy si apoštolové uvědomili, že kříž a smrt nebyly koncem Ježíšova příběhu, že jeho život pokračuje.

Ježíšovo vzkříšení, jak si stále znovu připomínáme, není žádná resuscitace, reanimace, pouze oživení mrtvého těla. Není to pouze jeden z řady zázraků, o nichž čteme v Bibli. Není to návrat zemřelého do tohoto světa a tohoto času. Není to něco na způsob oživení Lazara nebo Jairovy dcery. Je to proměna, která má proměňující sílu. Víra ve vzkříšení je skutečná a živá, pokud proměňuje život věřícího, jeho mysl a srdce, jeho hodnoty, jeho styl života, myšlení a jednání. Víra ve vzkříšení je účastí na pokračujícím tajemství vzkříšení. Víra věřícího je prostorem proměněného a proměňujícího života Kristova.

Kristus neleží v hrobě minulosti, nýbrž žije ve víře své církve. Vzkříšený, živý Kristus je přítomen v životě věřícího, je jeho přítomností a jeho věčnou budoucností. Doba velikonoční učí učedníky, jak se nyní budou setkávat s Kristem. Budou ho potkávat v cizincích, jako učedníci na cestě do Emauz. Když pozvou cizince ke svému stolu, jako v Emauzích, pozvou Krista. Bude k nim přicházet skrze zavřené dveře jejich strachu. Když zůstanou uzavřeni do sebe, když zůstanou jen mezi sebou, když je bude ovládat strach, pak se s Kristem minou. Když překonají strach a budou mít otevřenou mysl a srdce, on bude uprostřed nich.

Bude se prokazovat svými ranami, jako pochybujícímu Tomášovi. V zraněných lidech, v krvácejících srdcích a zlomených životech potkáváme Krista, když jsme soucitní a pomáhající. Když budeme zavírat oči a srdce před ranami našeho světa, s Kristem se mineme. Bude k nám přicházet natolik změněný, že budeme podléhat pochybnostem, jako učedníci na lodi, zda je to opravdu on, nebo vidí jen ducha, strašidlo. Odpověď dostanou jen tehdy, když odvážně vstoupí na hladinu, jako Petr do rozbouřených vln našeho neklidného světa.

Dokud neprojdeme branou smrti, nebudeme vědět, co znamená vzkříšení. Vzkříšení je a vždy bude překvapením. Nemá smysl spekulovat o vzkříšení, představovat si ho. Nechme se překvapit. Víra ve vzkříšení nespočívá v oblasti našich představ, fantazií, přesvědčení a teorií. Spočívá v otevřenosti a vnímavosti úči nům noha novým a překvapujícím způsobům, jimiž proměněný Ježíš vstupuje do našeho světa a našeho života a proměňuje ho. Amen. Aleluja.