Tolik slova nedělního evangelia. Minule jsme si řekli, že evangelia postních nedělí je možno číst jako různé způsoby porozumění centrálnímu tajemství Velikonoc, tajemství vzkříšení. Pojem vzkříšení znamená mnohem víc než jen oživení mrtvého těla. V kontextu Velikonoc poukazuje stejným směrem jako slova spása, záchrana, obrácení, odpuštění, znovuzrození, nový život nebo proměna – metanoja. Ukázali jsme si to na podobenství o ztraceném synu, který byl nalezen, byl mrtvý a znovu žije.

A můžeme to vidět na dnešním příběhu o cizoložné ženě. Nejde jen o to, že ta žena byla odsouzena k smrti a po Ježíšově zásahu žije. Ježíš vzkřísil a obrátil i ty její soudce. Tím, že je zbavil ducha pomsty, vyvedl je ze smýšlení kruté spravedlnosti zákona, z žízně po krvi, k pokornému pohledu na selbsté a tím k milosrdenství a odpuštění. Obrátil je od hněvem zaslepeného hledání viny na druhých k prohlédnutí, k přiznání vlastních vin. Vyjmul jim, vzpomeňme na Ježíšova slova, břevno z jejich vlastních očí.

Všimneme si dobře, Ježíš nezrušil ustanovení zákona, které ukládalo trest smrti za cizoložství. Ukládalo je v duchu tehdejšího chápání mužských a ženských rolí jen ženě, nikoliv muži. Zabránil však tomu, aby toto ustanovení se uplatnilo. Nezměnil literu zákona, nýbrž praxi. Nelze nevzpomenout na bouři, kterou u farizeů naší doby způsobilo několik vět v encyklice papeže Františka Amoris Laetitia, která umožňuje v určitých případech přístup k eucharistii lidem v takzvaných neregulárních situacích, například těm, jejichž církevně uzavřené manželství stroskotalo a žijí v druhém pouze civilně uzavřeném svazku.

Ještě víc tyto farizee rozhořčilo, když na otázku, co soudí o homosexuálech, dal papež František známou odpověď v Ježíšově duchu: „Když je někdo gay a má dobrou vůli, kdo jsem já, abych ho soudil?“ A ještě více je popudil, když umožnil, aby lidem žijícím ve stejnopohlavních svazcích dávali kněží v kostele požehnání. Tím nezpochybnil učení církve o tom, že svátostné manželství může uzavřít pouze muž a žena. Nepostavil tyto svazky na stejnou církevně-právní úroveň. Pouze uznal to, že lidé s vrozenou homosexuální orientací mají stejnou lidskou důstojnost, stejnou potřebu lásky, blízkosti, intimity, a že pokud v jejich vztahu existuje láska a věrnost, církev může a má vyprosit Boží požehnání.

Papež tedy nezrušil stávající učení církve, ale doporučil jinou praxi – praxi rozlišování. Neřekl, že všichni v oněch neregulérních situacích mohou ode dneška přistupovat k Eucharistii, ale odmítl zákonicky chladnou a krutou praxi, že všichni tito lidé jsou šmahem odehnáni od Ježíšova stolu. Odmítl nakládat těmto lidem přetěžká břemena plná běžných podmínek, zejména ze strany těch, kteří se takových břemen sami nedotknou ani prstem. Vyzval zpovědníky, aby se zřekli role nemilosrdných soudců, mávajících pouze učebnicemi morálky a kodexem církevního práva. Mají se stát průvodci těchto lidí a mají pomáhat jejich vlastnímu svědomí k zralému a poctivému nalezení cesty, která odpovídá jejich skutečným reálným možnostem a která povede k prohloubení jejich života víry.

Každý životní příběh je jedinečný a zaslouží si individuální přístup, přihlédnutí ke všem okolnostem, zejména k stupni zralosti a konkrétním možnostem lidí. Udělá-li člověk to, co je v jeho situaci lidsky možné, a má dobrou vůli a opravdovou touhu po chlebě života, pak mu církev nemůže dát místo chleba kámen nebo hada.

Mnozí, kteří uslyšeli v těchto slovech papeže Františka hlas Kristův, obrátili svá srdce, pustili ty kameny trestání a odsuzování ze svých rukou. Znám mnohé lidi ve složitých životních situacích, kteří po dlouhém postu od Eucharistie na základě tohoto moudrého, laskavého, zralého řešení papeže Františka znovu načerpali sílu z pramene svátosti a zažili skutečné vzkříšení svého života z víry. Kristova svátostná přítomnost v jejich životech začala nést přesvědčivé, dobré plody.

Jsou ovšem i dnešní církevní farizeové, kteří mají kamenná srdce a kameny odsuzování vždy připravené v zaťatých pěstích. Mají rádi jednoduchá pravidla, jednoduché odpovědi na složité otázky. Modleme se za jejich obrácení a vzkříšení. Amen.